Skrz vyhoření k Hlubokému Uvědomění

Je to už dávno, avšak na ten den, kdy se všechno zastavilo a na ničem jiném, než na mě, a aby mi bylo dobře, nezáleželo, si pamatuji, a za to Děkuji 🙏

Již dnes nechci moc zacházet do detailů, jelikož vím, jak zákon přitažlivosti funguje. Avšak předám vám základní a pro mne klíčová uvědomění, která po tomto zážitku, kdy jsem se opravdu modlila, abych tady na tomto světě druhý den byla, změnily mé vnímání každého vzácného okamžiku a toho co dělám, nebo ne*dělám.

V Anglii jsem žila celkem 12 let, avšak pár z nich bylo, řekněme, hektických. Honila jsem se za klientkama, za penězi, za úspěchem (aniž bych přesně chápavala význam tohoto slovíčka). Trochu jsem se dokonce honila i za tím partnerem, a společností, za tím být vidět, za tím, aby všechno fungovalo, aby to všechno klapalo jako hodinky! AŽ MĚ TO VŠECHNO SAMO DOHNALO A TO AŽ DO, jak těm místům v dnešní době říkám já, zdravotnického centra.

Srdíčko mi tlouklo a pořád se někam hnalo zběsile kupředu, až jsem si uvědomila, že ho nemůžu zastavit. No to byl pocit, že ve svém vlastním těle nemáte možnost něco udělat a zastavit to VŠECHNO, CO JSTE TAKOVOU DOBU ROZJÍŽDĚLI. 

Až po nějaké době a po přijetí pár informací, co by se mnou mí ošetřovatelé udělali, jsem se R O Z H O D L A, a to své vlastní srdíčko s láskou a přijetím této lekce, a onoho nejhlubšího uvědomění mého života přijala 🙏👩❤️🙏

Všechno je pomíjivé - ano vše pomine,co bylo už není, a co bude je zítřejšího dne překvapení. Jednou to tady všechno necháme a zůstanou jen vzpomínky na to, jak jsme se cítili, když jsme cokoliv dělali.

Ano na tom, ať je mi dobře záleží ze všeho nejvíce - od toho, jak se cítím já, se odvíjí vše kolem mne. 

🙂 Úsměv rozzáří další úsměv 

😔 Smutek šíří smutek

❤️ A Láska, ta jde nejen vidět, ale také cítit 

Proč dělat to, co mě nenaplňuje, když můžu dělat to, co mi dělá radost, baví mě to, a ještě to obohacuje druhé.

Každý tady máme své určité poslání a náplň svého bytí. Jsme součástí celku a i jeden člověk může rozsévat svou pozitivní energii. Když ji však nemáme, rozséváme to co vyzařujeme. Proto je tak důležité o sebe a svou tělesnou, duševní i mentální stránku pečovat každičký den! 

CO DÁVÁŠ TO DOSTÁVÁŠ! 

Dala jsem si zápřah, dostala jsem brzdu.

Dala jsem si pocit, že mi 24h/den nestačí! A v onom okamžiku mi nestačila ani minuta, protože jsem si jí nebyla jistá!

A jak to mám dnes? A hlavně proč jsem změnila způsob, jakým prožívám své dny?

• vnímám pečlivě, jak se cítím, a jak se mnou mé tělo, duše i má vlastní mysl komunikují 
• dávám si prostor na to nacítit se sama na sebe, a pojmenovat, co se ve mě děje a proč
• žiji v klidu a harmonii. Ano trvalo to, ale daří se mi tohle plynulé temto prožívat na denní bázi. I když se toho občas nasbírá víc, a nebo čas od času prožívám své úzkostlivé stavy, jsem si vědoma toho, že nic neuspěchám a i tohle je proces, který se má dít
• vnímám, jak na mě působí vnější vlivy. Každý vyzařujeme nějakou energii. I příroda, auto, vesnice, strom. Cítím, jak se cítím, a trávím čas tam, kde je mi dobře, a s tím s kým je mi dobře
• Naučila jsem se chránit si svou energii. Když si ji nechráníme, zbytečně jí plýtváme a dáváme ji tam, kde se nám třeba nemusí vracet, ba naopak se o ni připravujeme. I pocit radosti vyzařuje svou vlastní silnou energii. Cítíš to, když se raduješ 😀

Už tehdy jsem si uvědomila, že neuteču tomu, co si zde mám uvědomit a prožít, avšak, až teď jsem nasdílela krátké videjko na téma “NEUTÍKEJ, stejně neutečeš”. Podívej se na něj a vrať se zde, mám pro tebe ještě jednu důležitou informaci.

Každý den se skládá tak jak má. Má vzácných a neopakovatelných 24 hodin = 1440 minut = 86 400 sekund. Jak s nimi naložíme, co si do nich vložíme, a jakým směrem půjdeme, je opravdu na rozhodnutí každého z nás. 

Až do toho dne, kdy se všechno zastavilo, a já myslela, že se zastaví i mé srdíčko, jsem tuto hloubku každého dne a každého okamžiku neznala. Neznala jsem hodnotu času, a toho co prožívám, co dělám, a jak se cítím. DNES UŽ TO VÍM, VNÍMÁM, PŘIJÍMÁM, ŽIJI POMALU A V UVĚDOMĚNÍ SEBE SAMA. A něco z toho přeji i tobě. Každý sám ví nejlépe, jak se cítí, nad čím přemýšlí, jak s ním komunikuje jeho tělo, duše i mysl. A rozhodnutí jít cestou, kde je nám dobře, je na každém zvlášť.

Tak co? Kudy tudy?

Ze spěchu a nudy?

Kudy tudy, z místa, kde je všeho moc?

Tam kde žiji radostně a v lásce ve smíření a upřímnosti, 

každý den a každou noc.

S ❤️ Vás všechny zdravím a podělte se o vaše uvědomění po přečtení těchto řádků mého příběhu, který jsem si musela napsat a prožít, abych se tak trochu probudila a uvědomila si, jak vzácný tento dar života a každodenního prožívání je. Mon 🌞

Napište nám, co vás v dnešním Blogu zaujalo: info@dareckyodmonicky.cz

www.dareckyodmonicky.cz